1. turnus

Dnes jsme si od putování labyrintem trochu odpočinuli a trávili celý den se svými oddílovými kamarády. Večer jsme se pak protáhli u jógy, vyrobili suvenýry a zastříleli si ze vzduchovky.

Vydali jsme se do temného hvozdu, kde jsem potkali neuvěřitelná stvoření a neznámé bytosti z říše Labyrint. Když jsme se prokázali našimi schopnostmi, poskytli nám předměty potřebné k našemu dalšímu putování. Ale jen polovina kmenů byla schopna najít cestu dio další části naší říše.

Dozvěděli jsme se, že do středu Říše Labyrint vede spletitá cesta plná nástrah. Abychom zvýšili šance na nalezení té správné cesty, rozdělili jsme se na 32 kmenů. Každý si musel připravit svou vlajku, kterou v případě úspěšné cesty umístí do samého středu labyrintu.

Prvním brigádníkem na našem táboře byl vzácný skokan hnědý. Dožadoval se vstupu do chatky. Odskákal s nepořízenou, tábor přece začíná až za měsíc. Ale brigádníci z 1. turnusu to rozjeli tento víkend. No konečně podívejte se, zasloužili si i kynuté knedlíky, které jim kuchařka Jana připravila.

Vedoucí ze 4. turnusu se snažili odklidit množství listí, které je každoročně začátkem každé brigády. Ale stihli i spoustu dalších úklidů a ještě probrali témata k naší celotáborové hře.

První turnus už se sešel vícekrát, ale teď už se snaží doladit celotáborovku. A bude to bomba.

Tak Vánoce na našem táboře slavili asi pouze zvířátka z našeho lesa. Nevíme kolik dárků jim nadělil Ježíšek, ale byly určitě krásné, tak jako ty vaše. A tak se podívejte, jak to tam vypadalo. Jen ty ozdoby trochu chybí.

Jestli si myslíte, že do tábora je daleko, moc a moc se mýlíte. Na předvánoční schůzce jsme vyhodnotili náše letní působení, co se povedlo nebo ne, co vylepšíme, s čím novým předstoupíme před děti příští rok. A také jsme si už probrali celotáborovou hru a o co budeme soutěžit v létě. A nakonec vám na dálku všem posíláme moc a moc pozdravů a přejeme bohatého Ježíška.

Dnes proběhla poslední etapa, kde jsme za získané frfňáky dobudovávali město a rozšifrovali hraběnčino bohatství. A pak nás čekalo jen závěrečné hodnocení a nejbohatší města získala slavnostní dorty a další odměny nejen sladké. No a večer? No večer byl přece slavnostní bál.

Po dlouhých a náročných dnech, kdy jsme pro hraběnku a správce sháněli frfňáky nás čekala zasloužená odměna v odobě středověké hostiny. Stoly se prohýbaly a kofola tekla plným proudem (prý dar od hraběte Jaroslava Prvního z Městce Králové). Měli jsme plná břicha a jako bonus jsme mohli získat na jarmarku frfňáky.Těšíme se na zítra, to budeme stavět naše vysněné město.